Ahoj, po delší době opět přináším článek z rodinného výletu! 🙂
Tentokrát jsme se s taťkou vydali nedaleko našeho bydliště, do obce jménem Tachov, konkrétněji do části Světce. Nalézá se tam nejenom nádherná jízdárna, ale také tajuplné pozůstatky polorozbořeného kláštera.

Na začátku naší cesty jsme minuli bývalý mlýn, k němuž se vázala zajímavá legenda. Přezdívalo se mu Strašidelný mlýn, protože tam, dle pověsti, měl vodník děsit rodinu, která v něm žila. Jednoho večera k nim však zavítal muž s neobvyklým mazlíčkem – medvědem. Byl vycvičený pro vystoupení před lidmi, nebyl tudíž nebezpečný a dobrosrdečný mlynář svolil, aby u nich s ním mohl neznámý přespat. Ten večer se dozvěděl o nepříjemnostech, které jim vodník provádí – usadil se ve mlýně a vždy o půlnoci přicházel dovnitř, aby si mohl opéct ryby. Usmyslil si, že jako odvděčení za poskytnutí přístřešku jim pomůže a zlomyslné stvoření odradí od dalších nočních návštěv. Cizinec následující noci zůstal v mlýně ve společnosti mlynáře. Svému medvědovi nařídil, ať si zaleze pod kamna v místnosti, kterou hastrman navštěvoval. Netrvalo dlouho a napjaté ticho v místnosti bylo přerušeno hlasitým dupáním. To už samozřejmě vodník chvátal, aby si mohl připravit večeři. Nepochodil, medvěd ho o hostinu vždy připravil. A ve chvíli, kdy se chtěl po tvorovi vodník ohnat, se zvíře vzpřímilo a vyhnalo vyděšeného hastrmana pryč z místnosti. Už se nikdy neodvážil vrátit.

Pokračovali jsme Knížecí alejí. Zarostlý park s hustými porosty, potůčky a kousající havětí (ten hmyz tam byl vážně všudypřítomný) vzbuzoval dojem minipralesa.

(Co se týká mých fotografiích, dodávám, že žádná z nich není nijak upravovaná.) 

Touto pěšinou jsme se s tátou dostali až k jízdárně ve Světcích. Ta začala být stavěna roku 1858 a už o tři roky později byla hotova. Ovšem potom, co se roku 1945 stala budova státním majetkem, začala pustnout. Měla být zdemolována a srovnána se zemí, avšak naštěstí se jí podařilo po změně režimu zachránit a zrekonstruovat.

Dostáváme se k zřícenině, ležící nedaleko jízdárny. Původně to byl klášter. S jeho stavbou se začalo mezi lety 1656 – 1669, ovšem během jozefínských reforem bylo nařízeno zrušit veškeré paulánské kláštery v Čechách – což se vztahovalo i na tento. Začal postupně pustnout, teprve v roce 1857 se objevil nějaký pokus o záchranu. Tehdejší kníže začal stavět zámek, jehož součástí měl být i klášter, ovšem do jeho plánů zasáhla smrt a jeho plán se už nikdy nedokončil. Dnes z něj zbyla pouhopouhá zřícenina, prorostlá přírodou.

Tady se mi podařilo zdokumentovat i vážku. Mnohem hezčí než ty krvelační komáři, no ne? 🙂

 

Doufám, že se vám článek líbil a případně vás inspiroval k návštěvě tohoto kouzelného místa. Rozhodně to stojí za to, výlet jsem si moc užila!