V neděli ráno jsme se probudili vcelku brzo (rozhodně dřív než jsme byli zvyklí z domova :D), připravili se a dali si výtečnou snídani v hotelu.

Potom, co jsme se dosyta najedli, vyrazili jsme k našemu prvnímu cíli, hradu Nijo*. Tento hrad se začal stavět roku 1603, jako sídlo tehdejšího Shoguna; dokončen byl však až o 23 let později, za vlády jiného panovníka. Jeho paláce jsou nejlépe dochovanými památkami z japonského feudálního období a díky tomu byl hrad Nijo* v roce 1994 přidán do světového dědictví UNESCA.

Hrad se rozděluje do tří částí – Honmaru*, Ninomaru* a zahrady, které tyto dvě části obklopují.

Na fotografiích výše vidíte Karamon Gate*, bránu v čínském stylu, kterou návštěvníci vcházejí do části Ninomaru*. Tam se nachází hlavní atrakce, Ninomaru Palace* (fotografie níže), jehož prostory jsme měli možnost si prohlédnout. Na rozdíl od většiny ostatních hradů a chrámů, zde jsme se mohli pokochat i interiérem. Bohužel, k mojí smůle (a ke smůle všech nadšených fotografů), bylo tam zakázané fotografovat.

Tento palác je složen z více oddělených menších budov, které jsou vevnitř spojeny koridory. Tyto speciální chodby se nazývají Nightingale Floors (Slavičí podlahy). Název získaly díky vysokému pištivému zvuku, který vydávají, když po nich někdo kráčí. V minulosti to sloužilo jako ochranné opatření proti vetřelcům. Stěny a stropy místností jsou pomalovány nádhernými přírodními a zvířecími motivy.

Venku, okolo paláce, se nachází rozlehlá zahrada obsahující obrovské jezero, ozdobné kameny a pěstěné borovice. Jedná se o jednu z tradičních japonských zahrad, které byly po staletí brány jako umělecká díla a o které bylo velmi pečováno.

 

Po prohlídce paláce a zahrad jsme vyrazili k dalšímu paláci. Tentokrát jsme měli namířeno k Imperial Palace*. Ten sloužil jako sídlo císařské rodiny až do roku 1863. Do té doby totiž bylo Kjóto hlavním císařským městem; poté se jím stalo Tokio.

Imperial Palace* se nachází uprostřed prostorného parku nazvaného Kyoto Imperial Park* v centru města. Současná podoba paláce je rekonstrukcí z roku 1855, kdy stavbu zachvátil požár. Celý komplex, který obsahuje několik bran, síní a zahrad, je obehnaný dlouhou zdí.

V den, kdy jsme ho navštívili my, však nejspíš bylo zavřeno (anebo jsme nepochopili, kudy se dovnitř vchází :D), takže jsme se pouze prošli zelenajícím se parkem okolo paláce.

Během přecházení od jedné památky k další jsme kráčeli půvabnými kjótskými uličkami. Všechno to tam vypadalo úplně jinak než v České republice! V menších uličkách zastrčenějších od centra stály kouzelné malé domky, přitisknuté těsně u sebe. Téměř žádný z nich neměl dvorek. Zahradu v zaplněném japonském městě byste hledali jen těžko; její účel splňuje většinou jen pár rostlin v květináčích.

A tatínka konkrétně zaujal tento japonský veterán. 🙂

Do této střechou zakryté uličky (na fotografii výše) jsme se později i vrátili – to tam bylo o poznání rušněji. Ten den byla neděle, takže je logické, že všechny obchody, které jsme minuli, měly zavřeno.

Díky maminčině zálibě jsme se byli neplánovaně podívat i v archeologickém muzeu, týkající se japonské a asijské historie.

Posléze jsme se vydali k poslednímu chrámu, na který jsme se ten den chystali jít podívat. Jednalo se o velmi známý Kinkakuji*, neboli Golden Temple. Svůj název dostal podle svých stěn, které jsou zcela pokryté zlatem.

Kinkakuji* původně sloužil jako důchodová vila shoguna Ashikagy Yoshimitsu, na jehož přání se po jeho smrti v roce 1408 stal buddhistickým chrámem.

Chrám byl vystavěn s výhledem na obrovský rybník a je jedinou dochovanou budovou z Yoshimitsova důchodového komplexu. Nesčetněkrát byl znehodnocen ohněm; rovnou dvakrát během občanské války, která zničila většinu Kjóta. Současný stav pochází z roku 1955.

 

Pokud byste si o památkách z tohoto článku chtěli přečíst ještě něco víc, zde jsou odkazy, z nichž jsem částečně čerpala i já: 
https://www.japan-guide.com/e/e3908.html
https://www.japan-guide.com/e/e3917.html
https://www.japan-guide.com/e/e3918.html

Ten den jsme navštívili ještě jednu turistickou atrakci – Kjótské akvárium, do něhož jsme od Golden Temple dojeli taxíkem. Viděli jsme tam různé divné mořské potvory, o kterých jsme ani netušili, že existují. 😀

Třeba tady ty „provázky“ vykukující z písku nám připadaly nesmírně vtipné. 😀

*Všechny názvy byly převzaty z anglického překladu z japonštiny.